Jan je, ako sám hovorí, ilustrátor a krotiteľ akrylových
bubákov. Pôsobí pod menom Slakinglizard. Jeho tvorba pôsobí naozaj šťavnato a vlhko a námety pobúria
nejednu cudnú dievčinu. Ak vás teda zatiaľ úvod neodradil, čítajte ďalej.
Zdravím ťa Jan, môžeš sa nám v skratke predstaviť?
Odkiaľ pochádzaš, koľko máš rokov, ako dlho sa venuješ kreatívnej tvorbe?
Narodil jsem se a žiju v Brně a je mi 29 let. Vážněji tvořím
cca od roku 2007, tehdy jsem šel s kůží na trh poprvé.
Si študovaný umelec alebo len vášnivý samouk?
Jsem samouk. Kolem roku 2008 jsem to zkoušel na FAVU na
intermédia, v druhým kole jsem ale vypadl. Za rok jsem se hlásil na FAVU -
malba II, tam jsem neprošel ani do prvního kola. Ve stejnou dobu jsem se hlásil
na pedagogickou fakultu, obor výtvarná výchova a tam jsem přijat byl. Jenže
jsem neměl prašule a to znamenalo tažení do útrob fabrik.
A stále si v útrobách fabrík, alebo ťa živí tvoja tvorba? Dá
sa vôbec uživiť slizom?
Ilustracemi se už 2 roky živím. Je to často s odřenýma ušima,
ale cítím, že tak dělám správně a mám pocit, že co dělám má nějaký smysl. Vše
má ale pro i proti. Jsem teď svobodnej, ale zároveň permanentně v nejistotě.
Navíc dělám výhradně analogově, maximálně jen převedu motiv do vektoru, takže i
to je kolikrát svým způsobem brzda... I když krásná:).
Ako si sa dopracoval k slizkému rukopisu?
Od malička jsem měl rád hmyz, objživelníky či plazy. Do toho
jsem od mala koukal na horory, takže z těchto časových ingrediencí vznikl
dnešní guláš. Do toho miluji vodu, takže co se leskne vlhkostí mě fascinuje...
Nebo vlastně jakkoliv leskne.
Často maľuješ aj naživo na verejných akciách. V čom je
to iné ako keď kreslíš doma? Námety máš naplánované vopred?
Jsou to cenný zkušenosti, kdy je člověk mírně popoháněn
stresem a ví, že na to nemá spoustu času. Pokud to nejsou exhibice, tak téma
dopředu není známo. Např. na aktuálním soutěžním RAW ART WRESTLINGu bylo téma
vyhlášeno těsne před startem malování. Taky pociťuju, že je pro mě celkem těžký
malovat na podklad ve vertikální poloze, což na veřejných akcích tak být musí,
aby okolní diváci viděli pod ruce. Jsem zvyklej kreslit u stolu, kdy nad
formátem většinou sedím a mám to svoje pohodlí.
Pracuješ doma alebo máš vlastný ateliér?
Pracuju doma, když potřebuju nějakou plochu zaplnit prejem,
jdu na dvůr. S rozprašovačem řádím zase ve sprcháči a zatím mi to tak vyhovuje.
I když poslední dobou o nějakým prostoru určeným jen na práci přemýšlím.
Ako to u teba vyzerá keď maľuješ? Preveď nás tvojim
kreatívnym procesom.
Základem je hudba jako kulisa. Poté si v hlavě utvořím
hrubou představu, co mám chuť malovat. Na papír nebo plátno načrtnu rychlou
skicu. Pak nastane celkem dlouhý proces vrstvení akrylu, když používám tu
rozprašovací techniku, tak je to lítání sem tam z koupelny a ke stolu s kelímkama
různých odstínů barev. Linkuji tuší až naposled. A pak často nastane další
dlouhý proces, kdy uklízím nepořádek.
Rozprašovacia technika je niečo špeciálne? Vieš to bližšie
popísať?
Nic speciálního to podle mě není. Jen překrývání několika
odstínů barev přes sebe pomocí rozprašovače na vodu. Poslední dobou jsem si to
hodně oblíbil.
Je ťažké sa presadiť
na umeleckom trhu v Česku?
Řekl bych že ano, je tu spousta kvalitních a šikovných
ilustrátorů, konkurence je veliká. Naštěstí si všímám, že se konkrétně u mě
zájemci už tolik nebojí a dávají prostor i méně uhlazenějším ilustracím.
Máš za sebou viacero výstav. Môžeme vidieť niekde tvoje
diela vystavené aj teraz? Alebo sa chystá niečo nové v tomto smere?
Momentálně mám pár věcí v brněnským klubu Schrott. Je tam,
ale jen cca 6 věci, je to společná výstava spolku H.O.C. takže nás tam
vystavuje více. H.O.C. je takový volný komornější spolek, který vznikl, aby se
různí ilustrátoři, grafiťáci, kreslíři či malíři z Brna a okolí scházeli někde
u piva a vyměňovali si zkušenosti, což je fajn.
Čo z tvojej tvorby bolo pre teba najzaujímavejšou
skúsenosťou?
Kdybych to měl řadit chronologicky, tak nejdříve Secret Walls,
kdy jsem poprvé stál před publikem a seznámil jsem se velkým formátem. Poté
jsem pokreslil sochu krávy v životní velikosti, tam jsem zas delší dobu
pracoval s nerovným povrchem. A nejčerstvěji byla zkušenost s RAW, kde jsem
okusil vystupování před kamerou, který jsem moc nezvládal. Jsem takovej pokročilejší trémista.
Ako nezvládal? Aj sa to nejak prejavilo?
Myslím jako pózování a mluvení do kamery. Byl jsem takový
prkno s křečákama co nevěděl, co říkat.
Máš nejaké plány do
budúcna so svojou tvorbou?
Chtěl bych dokončit sérii 69 vagín a vydat to knižně. Pak
domodelovat bustu jedný zrůdičky, na kterou se mi už půl roku práší. Z volný
tvorby zatím jiný plán nemám. Možná se rýsuje spolupráce na jednom animáku ale
nechci předbíhat.
69 vagín znie zaujímavo. Čo to bude?
To je kus mé historie:). První díl jsem nakreslil v roce
2010. Tehdy jsem říkal kámošce, že bych chtěl nakreslit několik portrétů, ona
že je to nuda, ať nakreslím 10 holčičích pohlaví. Všichni říkali, že je nemožný
sehnat autentický fotky zájemkyň. Byla to výzva. Na jednom fóru jsem zveřejnil
tuto myšlenku. Dostal jsem vynadáno od jednoho páru, nepamatuju si přesně, co
všechno padlo za slova, ale naštvalo to jednu uživatelku fóra, a fotografii mi
opravdu poslala. Tak to začalo. Jen číslo 10 se změnilo na 69, což je podle mě
magický číslo. Když opomenu známou sexuální polohu tak 69 vypadá jak jin jang,
nebo přetočený symbol zvěrokruhu raka. Jsem rak. V sérii vagína jde vidět jen
málo kdy, jsou to spíše vulvy, jen název 69 vagín zněl lépe.
Ďakujem Janovi za rozhovor a teším sa na ďalšie
novinky. Jeho tvorbu nájdete tu: facebook, slakinglizard.cz.
Tento rozhovor pre vás pripravila Natalyss.
